Jiří Studýnka
Jiří Studýnka-Štengarák-chovatel šaubů.
--------------------------------------------------------------------------------
Představovat svoji osobu na půdě klubu NVH je zcela zbytečné , protože mě celá členská základna našeho klubu zná a to prostřednictvím předsedování již druhé volební období.Ale těm ostatním holubářům,kteří navštíví naši webovou stránku ,tak chci přiblížit pohled na moji osobu. Narodil jsem se v malebné vísce Šitbořice nedaleko Hustopečí u Brna v rolnické rodině a tak jak to nesla tehdejší doba, bylo skoro v každém stavení na střeše hejno holubů všeho druhu. Holubařit jsem začal v devíti letech a proto rok 1962 je rokem poznávání holubářské problematiky, holubářů a holubářských osobností na břeclavsku a zejména na jihu Moravy. K německým výstavním holubům jsem se poprvé dostal již v roce 1965 při navštěvování měšťanky ve vedlejší vesnici Těšany , kde je tehdy ještě pěstoval/ne choval/ bývalý sedlák pan Čermák a to převážně v bílém barevném rázu.Po několika neúspěšných rocích s odchovem šaubů i když byli ve volném proletu a dobře polařili jsem změnil plemeno a z mého chovu se šaubi na nějaký čas vytratili ale opět jsem se o ně začal zajímat až v roce 1976.Přes svého strýce ,velice všestranného chovatele ale hlavně špičkového holubáře plemene slezských barevnohlávků černých,jsem po korespondenčním lístku/mám ho uschovaný/požádal ing,Vidnera z Horoměřic u Prahy o bílé výletky ale jeho odpověďzněla: jsou zadané ale mohu vás vzít do pořadníku na příští rok.To by byla pro mě dlouhá doba a tak jsem si od Mojmíra Smejkala z Ořechova u Brna přivezl páru žlutěplavých a páru červeněplavých.Léta jsem stál mimo klub NVH ale navštěvoval jsem speciální výstavy převážně pořádané v různých městských částech Brna.Poznal jsem tu brněnskou galerku chovatelů šaubů osobně ale ne zase tak důvěrně.To silné gró ze Židenic,šaubáře z Černoviček,Líšně, Juliánova,Zábrdovic,Maloměřic,Řečkovic,Komína až po obce Rajhrad,Újezd u Brna,Hustopeče u Brna,Otnic,Vítovic, Prostějova,Ořechova u Brna a Velkých Bílovic.Mnohým z vás jména Veselý,Miklík,Vepřek,Káňa,Přibyl,Babák,Král, Rotrekl,Ondráček,Matoušek,Schafhaupt,Čech,Šnajdárek, Paseka,Smejkal ,Suchomel,nic neříkají ale těm služebně starším členům klubu NVH ano.Jmenuji záměrně jen ty z brněnska a okolí , které jsem měl v těch 60 až 90 tých letech minulého století holubářsky na dosah.Trvalo to dlouho než jsem se rozhodl požádat o členství a vstoupit do klubu šaubů, to už se psal rok 1997 a teprve na půdě klubu jsem se přesvědčil ,že slova chvály na chovatelský klub NVH a jeho vedení je opodstatněný a pravdivý.Při mém krátkém působení a rychlém seznamování s chodem a organizační strukturou v klubu jsem se stal součástí klubového dění a nabyl vědomí , že klub je silný,stabilizovaný a jsou zde legendy, velké osobnosti , špičkoví holubáři a organizátoři.Setkání s nimi mě dodalo sebevědomí a touhu stát se jednim z nich a chovat ,vystavovat šauby na vysoké úrovni v měřítku klubu,celostátní i evropské. Za pomoci chovatelů v podobě chovného materiálu a nebo bezprostřední radou v problematice chovu německých výstavních holubů bych těchto výsledků za 17 let působení v klubu nikdy nedosáhl.Na získaných klubových soutěžních titulech MK,Š,ČC,S5,SV,SCH se podílejí právě tito moji kluboví přátelé jako jsou "GURU "německých výstavních holubů přítel Oldřich Suchomel,Cupák,Gróf,Hedvíček,Topor, Schmolcz,Jochman,Smejkal,Čachotský,Sukup,Dvořák,Šrom, Ungrád,Hora,Janda,Kravčišin,Procházka,ing.Vidner,Lacina, Bayer,Petržílka,Machulda,Antoch,Sezemský,Kollár,Oravec,Banáš, ing.Konrád,Pitaš,Lebloch,ing.Havlík,Hintermayer, Stadlbauer,Kiewel,Hrobon,Pohley atd. Šauby chovám ve čtyřech barevných a kresebných rázech a to proto , abych si mohl na delší dobu sám sobě vystačit v zařazování nových jedinců do linií.Ve dvou komorových holubnících s prostornýma voliérama chovám v každém po 9 párech,V jednom červenopruhé společně se žlutopruhými a ve druhém oddělení červené a žluté.Pro výletky mám voliéru, kde jsou jen sedačky a prostor pro podání krmiva a gritu s kapacitou pro 110 ks výletků.Do každé nové chovné sezóny si nechávám v záloze pro případ úhynu a nebo úletu/v tom je mě nápomocen všudepřítomný jezevčík a nebo vnuk/, z mladých 2-3 holuby a 3-4 holubice , kteří jsou v dalším oddělení pro bílé poštovní holuby se samostatnou voliérou s výletem do prostoru zahrady a někdy tam i 2x zahnízdí a vyvedou mladé, a nejsou v rodokmenu na sobe vázáni ale později je jako přebytek nabídnu do chovu zájemcům při pravidelném a tradičním klubovém májovém setkání v Újezdu u Brna. Holubářství je droga ,jak ji jednou propadnete už se z toho nedostanete ,jedině zdravotní problémy mohou ovlivnit vaše celoživotní hobby.Dají se překonat rodinné trable ,finanční potíže,ztráta zaměstnání ale pokud přijde zákeřná nemoc , tak na tu sílu nemáme. Pro radostné chvíle se šauby ,potřebujeme štěstí, zdraví a rodinné zázemí,pro zdárný chod klubu obětavé chovatele, funkcionáře a především slušné lidi.Po naplnění těchto kritérií je všem zájemcům do klubu NVH cesta otevřena.
